Sleva

Mlsný ježek Toník

Vybíravost v jídle může překazit i zimní spánek

Ve vysoké trávě se schovává zvláštní zvířátko. Poznáš ho podle jeho bodlinek? Kdo by to tak asi mohl být? Ten malý čmuchálek se jmenuje Toník a je to ježek. Toník je moc zvědavý. Obzvláště se mu moc líbí objevovat, co skrývá les, louka a potok. Když má Toník moc pohybu, tak mu někdy začne kručet v žaludku. Pohádka pro malé i velké čtenáře, která odhalí řadu zajímavostí ze života těchto zvířátek.

199  150  včetně DPH

  • Formát: 240 x 240 mm
  • Rozsah: 32 stran
  • Vazba: vázaná
  • EAN: 978-80-7546-231-2
  • Rok vydání: 2019

Recenze Mlsný ježek Toník

  1. Barbora Javorková, blog Zápisky jedné knihovnice

    Nakladatelství Fortuna Libri má na svém kontě spoustu báječných knih jak pro dospělé, tak i pro děti. Protože mám doma skoro tříleťáka, kterého se snažím odmala vést ke knížkám, stejně jako jeho dnes už téměř dospělého bráchu, nemohli jsme si nechat ujít dvě novinky z literatury pro děti. Knihy německé spisovatelky Andrey Reitmeyerové nesou názvy Mlsný ježek Toník a Ustrašená veverka Barborka. Nás jejich vydání těší dvojnásobně, protože pojednávají o sympatických zvířatech, což veverka a ježek bezesporu jsou, zároveň jsou to naši jmenovci.

    Na prvních stránkách se se zvířátky seznámíte. Kde žijí, čím se živí, děti poznají základní informace, které by o veverce a ježkovi měly vědět, stejně pár zajímavostí. Po grafické stránce se jedná o naprostý skvost, co se ilustrací týče. Ty má na svědomí přímo autorka a já musím říct, že nás oba se synem upoutaly na první pohled. Nejenže mají svůj půvab, jsou srozumitelné pro menší i větší děti, povídání doplňují na správných místech a jsou koncipovány tak, že pokud máte dítko, které pozornost neudrží příliš dlouho, můžete mu text převyprávět vlastními slovy, právě za pomoci obrázků. Z pohledu knihovnice obě knížky oceňuji i jako výborný a poutavý materiál ke společnému čtení s dětmi, nebo jako pomocníka při besedách o přírodě a zvířatech.

    Oba příběhy mají navíc výchovný podtext. Mlsný ježek Toník pojednává o ježčím mláděti, které nechce jíst to, co ježci běžně konzumují. Místo toho by si si pořád dával jahody, jenže ty rostou jen v létě. Ale co v zimě, když maminka s tatínkem spí zimním spánkem a Toník nemůže, protože mu kručí v břiše? Napraví se ježčí mládě a začne jíst správné jídlo? Pomůže mu veverka, kterou potká v lese? Toníkův příběh ukazuje, že se nemůžeme přecpávat jen oblíbenými lahůdkami, ale musíme jíst to, co nám prospívá. Tahle knížka nám kápla do noty, protože náš Toník je taky neskutečně vybíravý. Já doufám, že čím častěji ji budeme číst, tím dřív Toník zjistí, co je pro něj dobré.

    Ještě než mi do oka padly anotace, prolistovala jsem si příběhy a napadlo mě, že k textům se hodí jedno slovo – laskavý – zjistila jsem pak, že se v anotaci opravdu objevuje. Vystihuje podstatu obou vyprávění, která jsou poučná a dětem mají být nápomocny při překonávání problémů, ale zároveň jsou velmi milá. Autorka si nehraje na moralistku, nechce děti učit násilnou formou. Obě knihy doporučuji nejen rodičům a dětem pro společné čtenářské a výchovné chvilky, suverénně obstojí v knihovnách, školkách i rodinných centrech.

  2. Jana Vavrečková (Pinky v knihách)

    Nakladatelství Fortuna Libri nově přichází i s knihami určenými těm nejmenším čtenářům. Ráda bych vám představila knížku Andrey Reitmeyerové o mlsném ježkovi a o novém přátelství, které se v příběhu zrodí.

    Obálka knihy je úžasná. Ústředním motivem je zde uražený ježek, který očividně není spokojený s výběrem jídla, které kolem sebe má.

    Celkově je kniha po obrazové stránce opravdu úžasná a ilustrace, které jsou v knize obsaženy, jsou jedním slovem kouzelné. Autorka citlivě kombinuje barvy a tak, jak v knize plyne roční období se mění z tónů zelené, přes sytě oranžové až k bílé.

    Také předsádky nejsou opomenuty. Kromě ilustrace ježka na přední předsádce, se nejen děti, ale také dospělí jistě přiučí. Hned v úvodu jsme totiž seznámeni s tím, co je ježek vlastně zač, jak dlouho již na zemi žije, kde se vyskytuje, kolik bodlin pokrývá jeho tělo, pomocí čeho se orientuje v prostoru a spoustu dalších zajímavých informací o něm samotným.

    Také zadní předsádky nezůstávají pozadu, zde se nachází pár menších ilustrací s informacemi o tom, jak ježek vlastně žije. Kde odpočívá, čím se živí, jak přezimuje apod.
    Věděli jste třeba, že se během zimního spánku ježkovi sníží tělesná teplota asi na 5°C? Já také ne a přiznám se, že to nebyla jediná informace, díky které jsem se zase něčemu přiučila.

    No a samotný příběh? Ježek Toník je opravdu velký vybíravec, co se týče jídla. Maminka s tatínkem jsou z něj již ustaraní, neboť Toník nechce jíst nic jiného než jahody.
    Když maminka k jídlu nachystá čerstvé lesní houby, ragú ze šneků nebo žížaly, tak Tonik ani neochutná.
    Chutné, sladké a šťavnaté jahody jsou jediným jídlem, které Toník tolik miluje.

    Když však po podzimu přijdou první sněhové vločky, tak Toník nespí schoulený u ostatních. Jeho žaludek mu připomíná, že se přes podzim dostatečně nenajedl, a tak se vydává do lesa, hledat něco k snědku.

    Všude je však plno sněhu, velká zima a spousta neznámých zvuků a zvířat. Toník však potká veverku, která mu vysvětlí, že teď jahody opravdu nerostou. Ruku v ruce se spolu vydají do veverčí nory, kde mu veverka ukáže, že na světě existuje spousta dalších dobrot, které stojí za ochutnání.

    Kniha je určena nejen k předčítání pro ty nejmenší, ale myslím si, že by mohla bavit i začínající čtenáře. Díky příběhu o vybíravém ježkovi by mohli být pozitivně motivováni ke zkoušení nových jídel. Veverka totiž Toníkovi ukázala, že jídlo je nejen povinností, ale také zábavou se spoustou zajímavých chutí, které by bylo škoda neobjevit.

    Tento laskavý příběh, ve kterém se v závěru zrodí i velmi důležité přátelství se dětem bude jistě líbit. Pokud je vaše ratolest navíc nadšenec do lesních zvířátek, věřím, že se tato kniha objeví na seznamu TOP.

Přidat recenzi

Děkujeme za váš názor a ochotu sdílet se všemi vaší zkušenost. Váš e-mail nezveřejníme.